První vystěhovalci z Čech na Novém Zélandu
O půlnoci 26.února 1863 se skupina 83 lidí z vesnice Stod u Plzně a okolí vydala vlakem do Prahy. Tam na audienci u kardinála dostali požehnání na svou dlouhou a dobrodružnou cestu. Vlakem pokrčovali do Hamburku, pak lodí do Anglie, kde se nalodili na loď War Spirit, která je dopravila do Aucklandu. Odtud se šalupa vzala k ústí řeky Puhoi asi 80 km severně od Aucklandu. Zde na ně již čekali Maoři, od kterých vláda koupila pozemky přidělované přistěhovalcům.Na kánoích je Maoři vzali asi 4 míle proti proudu na malou mýtinu, kde byly připraveny dva přístřešky z palmových listů. Psal se 26.červen roku 1983. Lidé byli zdrceni. Kolem byla hustá buš. Neměli peníze a zpočátku ani možnost si je vydělat a neuměli ani anglicky. Začátky byly velmi kruté.
Podnět k cestě dal jistý vysloužilý kapitán rakouské armády Martin Krippner, který měl na Novém Zélandu příbuzné. V rámci státní pomoci přistěhovalcům zajistil pro skupinu půdu a pomáhal ji. Dávalo se 40 akrů na dospělou osobu a 20 akrů na dítě. O farmaření však neměl potuchy a nevěděl, že pozemky v údolí řeky Puhoi jsou prakticky bezcenné.
Naštěstí muži se skupiny uměli pracovat se dřevem. Buš byla jejich nepřítelem, ale taky je živila. Postupně začali dodávat do Aucklandu palivové dřevo, šindele, kůly na ploty a dřevěné uhlí. Živili se rybami, ptáky a tím, co našli v buši. Kromě dřevorubectví si někteří našli obživu v armádě a účastnili se válek britských jednotek s Maory.
Přes všechno strádání a těžký život v r. 1886 přijela z Čech další skupina 33 osob. V r.1873 třetí skupina. Byli z tehdejšího Egerlandu a jejich mateřským jazykem asi byla více němčina než čeština. Z Rakouska-Uherska je vyhnala tehdejší bída.
Protože vystěhovalci byli římští katolíci postavili si zde kostel Sv. Petra a Pavla. Dokončen byl v r. 1881.
Svou architekturou a interiérem se neliší od běžných venkovských kostelů v zemi. Našince však při návštěvě potěší replika Pražského Jezulátka a české nápisy na oknech jako „ Věnoval Straka“ nebo „Věnoval Schischka“. Více jmen je tu německých. Oltářní obraz Krista se sv. Petrem a sv.Pavlem je kopie obrazu z Litice (nyní část Plzně). Při vjezdu do vesnice stojí Boží muka, jediná na Novém Zélandu.
Dnes nejznámější stavbou ve vesnici je Puhoi Pub. Tato místní hospoda je určitým muzeem. Všechny stěny jsou zde pokryty fotografiemi, obrázky a různými relikviemi z pionýrských dob kolonizace. Hospoda je oblíbeným výletním místem pro Aucklanďany, kteří chtějí být trochu za větrem.
Více památek na osídlování je v místním Bohemian Museum, o které se stará Puhoi Historical Society. Na památku založení obce každý rok co nejblíže 26.červnu pořádá slavnost s vystoupením Puhoi Bohemian Dancers (Čeští tanečníci z Puhoi). Vystupují v krojích své původní domoviny.
Puhoi drží i jeden rekord. O žádné jiné vesnici na Novém Zélandu nebylo napsáno tolik knih.