Zeměpisné údaje
Nový Zéland leží v jižním Pacifiku, 2160 km od Austrálie. Let z Londýna do Aucklandu trvá kolem 24 hodin.
Nový Zéland se skládá ze dvou velkých a několika malých přiléhajících ostrovů v jihozápadním Tichomoří. Leží 1900 km od Austrálie. S rozlohou 268 680 km² je podobně veliký jako Velká Británie nebo Japonsko. Více jak polovinu povrchu tvoří pastviny, jednu čtvrtinu lesy, v menší míře pole. Povrch je převážně kopcovitý až hornatý, zejména na Jižním ostrově. Nejvyšší hora je v Jižních Alpách Mt. Cook 3764m. Na Severním ostrově je nejvyšší hora sopka Mt. Ruapehu 2797m.
Časový posun proti času v ČR je 12 hodin.
Podnebí
Nový Zéland se rozprostírá převážně v oblasti mírného pásu, sever má až subtropické klima. Velmi chladné a drsné je podnebí na horách. I v létě je zde v noci nebezpečí prochlazení. Nejteplejší měsíce jsou prosinec, leden a únor, nejchladnější je červen, červenec a srpen. Zima je mírná, deštivá, větrná, sníh je jen ve vyšších polohách. Teploty v létě ani na severu nedosahují 30° C. Teplotní rozdíly mezi zimou a létem jsou malé, v průměru 10°. Chladný vítr od moře je téměř stálý. Počasí se mění velmi rychle a je dobré mít větrovku stále po ruce. Vlhkost vzduchu je zejména v zimě vysoká.
Nejvlhčí oblastí je západní pobřeží Jižního ostrova. Nejslunnějším místem s 2500 hodinami slunečního svitu ročně je Nelson.
Slunce pálí velmi silně a dovede rychle spálit nechráněnou pokožku. Je třeba používat ochranné krémy s faktorem 15+, sluneční brýle a čepici se štítkem.
Pro dovolenou jsou nejvhodnější měsíce listopad až březen.
Průměrné teploty: Auckland leden 16-24°C, srpen 9-15°C
Wellington leden 13-20°C, srpen 6-12°C
Queenstown leden 10-22°C, srpen 1-10°C
Vice informací na www.metservice.co.nz
Obyvatelstvo
Podle posledního stavu je celkový počet 4 ,5 mil. Z toho 75% žije na Severním ostrově, převážně ve městech.
Většinou jde o potomky přistěhovalců z Britských ostrovů, v menší míře z ostatních evropských a asijských zemí. Jsou tu menšiny Holanďanů, Němců, Skandinávců, Italů, Řeků, Jugoslávců. Z Asiatů je zde nejvíce Číňanů a Indů. Zejména v oblasti Aucklandu je hodně Polynésanů z okolních ostrovů, kterým se Nový Zéland snaží pomáhat.Tito ostrované jsou nejslabší sociální vrstvou se všemi z toho plynoucími problémy. Novozélandská společnost je multikulturní a multirasová.
Potomci původních Maorů, kteří zemi osídlili přibližně před 1000 lety, tvoří 13% obyvatelstva. Dnes žijí značně poevropštělým způsobem. Mluví anglicky, většinou jsou příslušníky některé z křesťanských církví, oblékají se evropsky ( s výjimkou folklórních představení pro turisty nebo ceremonií)
Stručné dějiny Nového Zélandu
10000 př.n.l. ostrovy dostaly po odtržení od v elkého pevninského bloku přibližně současnou podobu
8 stol. Pravděpodobně připluli první Maoři.
1942 Holandský mořeplavec Abel Tasman spatřil ostrovy, pojmenoval je Nový Zéland, měl nepřátelské setkání s
Maory.
1769 Angl. mořeplavec kapitán James Cook s lodí Endeavour obeplul a zmapoval zemi a nárokoval ji pro britskou korunu.
1769 Krátce po Cookovi přistává na Novém Zélandu Francouz de Surville a další mořeplavci.
1771-1780 Druhá cesta kapitána Cooka do Pacifiku s návštěvami Nového Zélandu.
1773 Kapitán Cook dovezl první ovce merino, které daly základ nejdůležitějšímu odvětví zemědělství
1792 Objevují se první lovci tuleňů a velrybáři
1809 Maoři spálili loď Boyd a zmasakrovali posádku
Kolonistvé různého původu zakládaji první osadu Kororareka později nazvaná Russell
1814 Ze Sydney přijížní evengelický misionář S. Marsden a šíří křesťanství
1822 Postaven první kamenný dům v Kerikeri
1835 Návštěva Charlese Darwina
1840 Kapitán William Hobson zastupující britskou královnu podepisuje ve Waitangi Smlouvu s maorskými náčelníky
která uzákoňuje britskou kolonizaci. 6. únor je od té doby slaven jako den vzniku Nového Zélandu.
Vztyčená britská vlajka symbolizuje založení Aucklandu.
Loď Tory přiváží první velkou skupinu britských přistěhovalců, kteří podle plánů E.G: Wakefielda zakládají Wellington.
Založena The New Zealand Company.
1844 Maorský náčelník Hone Heke napadá kolonizátory kolem Wellingtonu.
1845 Založen Dunedin.
1848 Založen Christchurch.
1852 První vlastní vláda.
1860 Objeveno zlato v Otagu.
1863 Česky a německy mluvící přistěhovalci z Čech založili vesnici Puhoi v Northlandu.
1865-1872 Období válek mezi Maory a kolonizátory.
1865 Hlavním městem se stal Wellington.
1867 Zaveden chov hnědého pstruha. Objeveno zlato na poloostrově Coromandel.
1869 Princ Alfred Ernest Albert, syn královny Viktorie, je první královskou návštěvou v zemi.
1879 Zavedeno všeobecné volební právo.
1886 Masivní výbuch sopky Tarawera.
1887 Založen první národní park Tongariro.
1893 Zavedeno volební právo pro ženy jako první na světě.
1898 První dovezené auto Benz zahájilo motorismus
Zavedena starobní penze.
1899 Dobrovolníci z Nového Zélandu odcházejí do Búrské války.
1907 Nový Zéland získává statut Dominia.
1904 Farmář Richard Pearse poprvé vzlétl na podomácku vyrobeném letadle.
1915 Novozélandští a australští vojáci (ANZAC) po boku Britů svedli krvavou bitvu v tureckém Galipoli.
1931 Při velkém zeměstřesení v Napieru a Hastingu zahynulo 256 lidí.
1939 Novozélanďani vstupují do 2. sv. války, 10 000 jich padlo, někteří jsou pohřbeni i v Praze na Olšanech
1944 Podepsán pakt s Austrálii.
1945 Nový Zéland je zakládajícím členem OSN.
1947 Nový Zéland je členem Britského společenství národů.
1951 Členství v paktu ANZUS.
1952 Do zámoří odeslána první zásilka komerčně pěstovaného ovoce kiwi (aktinídie)
Založen dvoukomorový parlament.
1957 Sir Edmund Hillary s Šerpou Tenzingem zdolávají poprvé Mt. Everest.
1959 Otevřeno Velvyslanectví ČSSR ve Wellingtonu
1960-1972 Období ministerského předsedy Sira Keith Holyoka.
1965 Podepsána dohoda o volném obchodu s Austrálii NAFTA.
1970 Udělena první licence na chov vysoké zvěře na farmě.
1973 Založením EHS končí období vrcholné prosperity založené na vývozu zemědělských produktu hlavně do
V.Británie.
1975 Ministerským předsedou se stal za Národní stranu Sir Robert Muldoon.
1976 John Walker získává olympijskou medaili maratonu.
1983 Podepsána Smlouva o užších ekonomických vztazích s Austrálii CER.
1984 Labouristé v čele s Davidem Lange vystřídali vládu Národní strany.
1984 Země prohlášena za bezatomovou zónu.
1989 Nový Zéland u zrodu asijsko-pacifického fóra pro ekonomickou spolupráci APEC.
1992 Ukončen systém dovozních licencí.
1998 Otevřeno supermoderní muzeum Te Papa ve Wellingtonu.
2003 Novozélanďani prohráli v jachtařských závodech The American Cup.
První vystěhovalci z Čech na Novém Zélandu
O půlnoci 26.února 1863 se skupina 83 lidí z vesnice Stod u Plzně a okolí vydala vlakem do Prahy. Tam na audienci u kardinála dostali požehnání na svou dlouhou a dobrodružnou cestu. Vlakem pokrčovali do Hamburku, pak lodí do Anglie, kde se nalodili na loď War Spirit, která je dopravila do Aucklandu. Odtud se šalupa vzala k ústí řeky Puhoi asi 80 km severně od Aucklandu. Zde na ně již čekali Maoři, od kterých vláda koupila pozemky přidělované přistěhovalcům.Na kánoích je Maoři vzali asi 4 míle proti proudu na malou mýtinu, kde byly připraveny dva přístřešky z palmových listů. Psal se 26.červen roku 1983. Lidé byli zdrceni. Kolem byla hustá buš. Neměli peníze a zpočátku ani možnost si je vydělat a neuměli ani anglicky. Začátky byly velmi kruté.
Podnět k cestě dal jistý vysloužilý kapitán rakouské armády Martin Krippner, který měl na Novém Zélandu příbuzné. V rámci státní pomoci přistěhovalcům zajistil pro skupinu půdu a pomáhal ji. Dávalo se 40 akrů na dospělou osobu a 20 akrů na dítě. O farmaření však neměl potuchy a nevěděl, že pozemky v údolí řeky Puhoi jsou prakticky bezcenné.
Naštěstí muži se skupiny uměli pracovat se dřevem. Buš byla jejich nepřítelem, ale taky je živila. Postupně začali dodávat do Aucklandu palivové dřevo, šindele, kůly na ploty a dřevěné uhlí. Živili se rybami, ptáky a tím, co našli v buši. Kromě dřevorubectví si někteří našli obživu v armádě a účastnili se válek britských jednotek s Maory.
Přes všechno strádání a těžký život v r. 1886 přijela z Čech další skupina 33 osob. V r.1873 třetí skupina. Byli z tehdejšího Egerlandu a jejich mateřským jazykem asi byla více němčina než čeština. Z Rakouska-Uherska je vyhnala tehdejší bída.
Protože vystěhovalci byli římští katolíci postavili si zde kostel Sv. Petra a Pavla. Dokončen byl v r. 1881.
Svou architekturou a interiérem se neliší od běžných venkovských kostelů v zemi. Našince však při návštěvě potěší replika Pražského Jezulátka a české nápisy na oknech jako „ Věnoval Straka“ nebo „Věnoval Schischka“. Více jmen je tu německých. Oltářní obraz Krista se sv. Petrem a sv.Pavlem je kopie obrazu z Litice (nyní část Plzně). Při vjezdu do vesnice stojí Boží muka, jediná na Novém Zélandu.
Dnes nejznámější stavbou ve vesnici je Puhoi Pub. Tato místní hospoda je určitým muzeem. Všechny stěny jsou zde pokryty fotografiemi, obrázky a různými relikviemi z pionýrských dob kolonizace. Hospoda je oblíbeným výletním místem pro Aucklanďany, kteří chtějí být trochu za větrem.
Více památek na osídlování je v místním Bohemian Museum, o které se stará Puhoi Historical Society. Na památku založení obce každý rok co nejblíže 26.červnu pořádá slavnost s vystoupením Puhoi Bohemian Dancers (Čeští tanečníci z Puhoi). Vystupují v krojích své původní domoviny.
Puhoi drží i jeden rekord. O žádné jiné vesnici na Novém Zélandu nebylo napsáno tolik knih.