Haka

Muzum Te Papa ve Wellingtonu                                                                                

Muzeum Te Papa v hlavním městě Nového Zélandu Wellingtonu se dost liší od ostatních institucí tohoto druhu na světě. Je interaktivní, plné překvapivých technických vymožeností, hravé, odvážné i legrační. Několik zdejších novátorských projektů, se může pochlubit přívlastkem první na světě. Přibližuje neotřelým způsobem zemi, její poklady, život lidu, úspěchy i věci kontroverzní. Uchvátí vás již svou odvážnou architekturou v krásném místě těsně u pobřeží s výhledem na moře i město.

Výstavba stála 317 miliónů NZD (5,7 miliard Kč). Je pochopitelné, že měla hodně kritiků. Za první rok však prošlo jeho branami 2 miliony návštěvníků. To předčilo všechna očekávání. Od jeho otevření se návštěvnost Wellingtonu silně zvýšila. Příliv zahraničních turistů se zvýšil o jednu třetinu.

Za srdce muzea je označováno TE MARAE – tradiční maorijské jméno označující místo, kde se Maoři scházejí ke svým ceremoniím, jednáním, rodinným a jiným oslavám. Je zde shromažďovací dům s bohatou moderně pojatou ornamentikou.Jeho návrh je od spoluředitele muzea Cliffa Whitinga. Dům je obrácen směrem k moři. Výhled je částečně zakryt obrovskou vitráží s námětem z maorijských legend. Te Marae není jen exponátem. Většinu času se tu něco děje. Jsou tu kulturní představení a Maoři místo využívají pro své ceremonie.

Maorijskou kulturu, umění i jazyk představuje výstava zvaná MANA WHENUA. Její součástí je i filmové představení, ve kterém promlouvají významní potomci původních obyvatel i prostí lidé.

Muzeum není jen o Maorech. Své místo tu mají i přistěhovalci z ne tak dávné minulosti. V expozici zvané PASSPORTS se dovíte více o dramatických cestách prvních kolonizátorů z Evropy a o životě prvních osadníků. Nejde jen o obrázky a artefakty za sklem.

Film GOLDEN DAYS běží v jakémsi bazaru plném harampádí, jaké se běžně skladuje v garáži. Snaží se zachytit ducha země, velká vítězství, ale i pohromy, vše co formovalo rodící se národ. Vystupuje tu Sir Edmund Hilary, ragbisti All Blacks, operní zpěvačka Dame Kiri. Z vynálezů je zde představen tryskový motor Hamilton.Je tu trajekt Wahine, který se potopil v Cookově průlivu.

Expozice ON THE SHEEP´S BACK ukazuje, jak ovčí vlna ovlivnila život Novozélanďanů.

Síň MANA PASIFIKA je věnována lidem žijícím v oblasti Pacifiku. Je to oblast, se kterou se mladý novozélandský národ v poslední době nejvíce identifikuje.

Osobně mne velmi zaujala expozice zvaná AWESOME FORCES. Pomocí exponátů, obrázků i filmu ukazuje, jak přírodní síly postupně tvořily ostrovy dnes známé pod jménem Nový Zéland. V dávné minulosti se odtrhly od původní pevniny zvané Gondwanaland. Některé biologické druhy jako haterie novozélandská (jejich pěknou sbírku má i Národní muzeum v Praze), pták kivi přežili z této doby dodnes. Více bylo však těch, co nepřežili jako obrovský nelétavý pták moa. Je zde velmi názorně ukázáno, jak ostrovy probíhá styk dvou zemských desek.Jejich pohyb může návštěvník na jednom exponátu i sám klikou ovládat. Tento zlom je příčinou velmi častých zemětřesení. Naštěstí většinou jsou tak slabá, že je obyvatelé nepociťují. O těch velkých, jako např. v Napieru v roce 1931 jsou tu podrobné informace. Je zde zdokumentována i erupce sopky Ruapehu v letech l995 a l996.Pro návštěvníka je zajímavé, že zemětřesení zde může zažít. Stačí vstoupit do skutečného domku, který se v určitých intervalech chvěje. V jeho okně je promítán film o skutečném zemětřesení. Vedle domku je zařízení, na kterém si lze vyzkoušet, kam se svým dupnutím dostanete na Richterově stupnici.

Pro přírodovědce je expozice MOUNTAINS TO SEA. Zde jsou nápaditě zavěšené zvířecí kostry a vycpaná zvířata včetně 21 metrů dlouhé velryby. Na počítači s interaktivní obrazovkou si návštěvník může zkonstruovat ptáka.

Součástí muzea je i skutečná buš.Vyjdete ven z uzavřených prostor a po stezce z prken přes houpací most se dostanete do míst s typickou místní flórou a jeskyní se světluškami. Děti si zde v písku mohou vyhrabat fosílii. Dětem je vůbec věnována v muzeu velká pozornost. V muzeu jsou na čtyřech místech DISCOVERY CENTRES. Zde si děti mohou prohlížet knížky, skládat různé stavebnice, vyzkoušet si tkaní, malovat obrázky, modelovat, mikroskopem prohlížet některé exponáty, pohrát si na počítači. Těžko popsat všechny zábavné i poučné atrakce.

Velké oblibě se u návštěvníků těší TE PAPA ONSCREEN. Tento veřejný informační systém získal zlatou medaili na Newyorském festivalu interaktivních multimédií. Je to moderní multimediální databáze kombinující grafiku, obraz, video, text i zvuk. Můžete zde najít podrobnou informaci nejen o vystavených objektech, ale i o sbírkách v depozitářích.Když si za 3,- NZD koupíte příslušnou kartu, můžete si vybraný soubor i vytisknout. Je jich zde přes 1000 a to v angličtině i maorštině. Počítače jsou zde v dostatečném počtu dostupné ve čtyřech centrech. Je to výborný zdroj informací pro místní studenty, učitele i zvídavé turisty.

Vystaveno je jen 10% sbírek. Pro zhruba 2,5 milionů exponátů není na výstavách místo. Nesedá však na ně prach.Výstavy se každých 6 měsíců obměňují. Navíc je možné se zúčastnit i organizované prohlídky depozitářů.

Pro mládež je největší atrakcí muzea THE TIME WARP. Je to těžko popsatelný high-tech výlet to virtuální reality. Za NZD 7,50 si můžete koupit lístek například na BLASTBACK. Skupinka maximálně 18 lidí usedne do simulátoru, který se rozhýbe a zaveze vás na 8 minut do doby před 65 miliony let.Obří plátno a třídimenzionální zvuk vás zavedou do virtuálního světa erupcí, bojujících prehistorických zvířat a prehistorické krajiny Nového Zélandu.

Druhou atrakcí je cesta do budoucnosti zvaná FUTURE RUSH. Na 18 minut se dostanete do Wellingtonu roku 2055. Virtuální čtrnáctiletá dívenka vás ve futuristickém autě proveze městem, jak bude vypadat v ne tak vzdálené budoucnosti. Mimo jiné se i projedete na virtuálním snowboardu.

Pro virtuální nadšence jsou tu ještě další zábavy – virtuální bungy jumping, virtuální stříhání ovce, virtuální vodní lyžování a tak dále. Například virtuální bungy stručně řečeno vypadá takto. Pevně vás připoutají v kleci. Odpočítají a převrátí vás vzhůru nohama. 103 metrů dlouhý let se pak odvíjí na obrazovce před vašima očima.

Prohlídka muzea je bezplatná, platí se pouze za organizované prohlídky s průvodcem a za virtuální atrakce. Od návštěvníků se očekává, že dle možností přispějí dobrovolným peněžitým darem.

Za zmínku stojí i personál. Nejsou tu žádní důchodce posedávající v koutu, ale převážně mladí lidé v tričkách s výrazným logem muzea. V každém sále jich byl dostatek a ochotně pomáhali. Jejich pomoc přišla vhod zejména při obsluze počítačů a četných interaktivních atrakcí.

V krátkém článku nelze všechno popsat – multifunkční sály, galérie, restaurace, prodejnu s prvotřídními suvenýry a další.   Na návštěvu si rezervujte alespoň půlden.Vice informací na www.tepapa.govt.nz.