Fiordland

Národní park Fiordland se rozprostírá v jihozápadním cípu Jižního ostrova. Svými 1,2 mil. hektary je největším národním parkem v zemi. Trvale nebyl dlouho osídlen. Krátce zde žili Maoři, pak zde na krátko byli velrybáři a zlatokopové. V roce 1773 sem připlul Kapt. J.Cook.

Kraj celý pokrytý hustým deštným lesem je jen těžko přístupný. Některá údolí jsou dodnes neprobádána. Jeho hornatou tvář formoval častá zemětřesení, sopečné erupce a hlavně ledovce, které zde vyryly fjordy a hluboká údolí a zanechaly po sobě obrovská jezera.

Východiskem do parku je městečko Te Anau na břehu stejnojmenného jezera. Pěším turistům park nabízí 500 kilometrů stezek s 60 skromnými přístřešky na přespání. Světově nejznámější je Milford Track začínající kousek za městem a končící u Milfordského fjordu. Je dlouhá 54 kilometrů a jde se 3 dny. Její kapacita je omezená a nutno se na ni přihlásit předem. Vede panenskou divočinou, údolími a koryty řek s četnými vodopády. Dalšími vícedenními treky pro náročné turisty jsou Hollyford a Routeburn Track. Jsou zde i nenáročné krátké stezky. Lodě a autobusy se postarají i o turisty hledající pohodlné cestování. Zavezou je ke dvěma z deseti nejznámějších fjordů Milford Sound a Doubtful Sound.

O Milfordském fjordu se spisovatel R. Kippling vyjádřil jako o osmém divu světa. Každý návštěvník stane v úžasu nad tisícimetrovými skalnatými srázy, ze kterých padají nesčetné vodopády. Bujná zeleň nad hladinou ustupuje postupně žulové skále. Nejvyšší vrchol Mt. Pembroke 2065 m je věčně zakryt sněhem, Je na něm i zbytek ledovce, který v době ledové vyřezal 16 km dlouhý a přes 300 m hluboký fjord. V nejširším místě má kolem jednoho kilometru a může se zde otočit i taková zaoceánská loď jako Queen Elizabeth II., která sem zajížděla na cestě kolem světa. Většina turistů sem však přijíždí autem nebo autobusem. Na konci fjordu nastoupí na výletní loď, která je vezme na hodinovou plavbu k ústí do Tasmanova moře. Fjordu dominuje Mitre Peak vysoký 1 710 m. Jeho název mitra je odvozen z jeho tvaru, který připomíná biskupskou pokrývku hlavy. Pokud není jeho vrchol skryt v mracích, zrcadlí se při přílivu v klidné hladině. Hned na začátku plavby loď míjí mohutný 162 metrů vysoký Bowenův vodopád. Četné další vodopády ani všechny nemají své jméno, protože se objevují jen po dešti. Ten je tady spíše pravidlem a slunečné počasí výjimkou. Na skaliskách na pobřeží lze spatřit povalující se lachtany, objeví se tu i tučňáci a skoro jistě delfíni. Žádná krása však není dokonalá, kromě deštivého počasí znepříjemňují cestování drobné písečné mušky. V Milfordu není žádné turistické centrum. Půvab těchto míst spočívá právě v jejich opuštěnosti, těžké přístupnosti a tiché majestátnosti.

Před 50 lety byl Milford pro auta nedostupný. Dnes sem vede z Te Anau asfaltka, i když úzká a klikatá. Vede malebným vysokohorským terénem.V nejvyšším bodě je jeden kilometr dlouhý Homerův tunel.

Zpestřením cesty bývá setkání s horským papouškem kea. Je to velký pták se vzhledem dravce. Svou zelenohnědou barvou dobře splývá s okolím. Když však roztáhne křídla, objeví se pronikavá červeň. Kea se nebojí lidí, je zvědavý a drzý. Rád velkým zahnutým zobákem okusuje gumová těsnění na autech, turistům vleze do batohu nebo stanu, zabíjí i ovce, když je svým zobákem poraní a do rány se dostane infekce. Farmáři ho nemají rádi, ale pro turisty je vděčným objektem na fotografování.

V ornitologickém světě je Fiordland známý dvěma druhy nelétavých ptáků. Jde o slípku takahe (notornis) z rodu chřástalů. Je veliký jako slepice, jeho peří je temně modré, nohy a zobák červené. V přírodě je velmi vzácný. Spatřit jej lze ve Wildlife Park blízko Te Anau.Ještě vzácnější je noční papoušek soví (kakapo). V přírodě žije již jen posledních několik párů na ostrově, kde se podařilo vyhubit jeho největší nepřátele – vačice a další kunovité a kočkovité šelmy. I když má křídla, tak létat nedovede, jen plachtit na krátké vzdálenosti.



Milford